UNESCO památky západní Ukrajiny a východního Slovenska

od 9 016
destinace
doprava Autokarem
nástupní místa Brno,
strava Snídaně

Proč vybrat tento produkt

  • bez nočních přejezdů

Filtr

Anotace

nekonečné poloniny, stopy československé historie a přátelští lidé

Trasa

LEVOČA - HERVARTOV  - BARDĚJOV - LADOMIROVÁ  - LVOV -  KOLOČAVA - UŽHOROD - KOŠICE - JEZERO SINĚVIR

Svozové trasy

B, D, E1, F

1. den

V brzkých ranních hodinách odjedeme z Brna na Slovensko. Naší první zastávkou bude LEVOČA (UNESCO). Po procházce centrem města odjedeme do HERVARTOVA (UNESCO), kde je k vidění vzácný římskokatolický kostel sv. Františka z Assisi. Naší poslední zastávkou bude BARDĚJOV (UNESCO). Poté odjedeme na ubytování.

2. den

Po snídani se zastavíme u pravoslavného kostelíka LADOMIROVÁ (UNESCO). Poté pojedeme přes Dukelský průsmyk na Przemysl. V podvečer přijedeme na Ukrajinu, kde se ubytujeme.

3. den

Po snídani se budeme věnovat prohlídce LVOVA (UNESCO), hlavního města západní Ukrajiny. Po prohlídce města odjedeme na ubytování.

4. den

Dnes se vydáme na KOLOČAVU. Po prohlídce minimuzea Ivana Olbrachta se občerstvíme borščem, pivem nebo nealko nápojem v bývalé četnické stanici. Před odjezdem se podíváme k hrobu Nikoly Šuhaje a navštívíme také dřevěný kostelík sv. Ducha. Zbytek dne strávíme v nádherném prostředí jezera SINĚVIR v Národním přírodním parku Siněvir. 

5. den

Po snídani zamíříme do UŽHORODU. Podíváme do čtvrti Malé Galago, do centra a kolem řeckokatolické katedrály se projdeme hradní čtvrtí, již vévodí hradní tvrz ze 13. století. V individuálním volnu budeme moci navštívit užhorodský skanzen lidové architektury. 

6. den

Ráno se již vydáme směrem na Slovensko, kde si prohlédneme historické centrum KOŠIC, Evropské hlavní město kultury pro rok 2013. Cestou domů se ještě zastavíme na nákup domácích sýrů. Příjezd do Brna ve večerních hodinách

Cena zahrnuje

dopravu lux. autobusem, 5× ubytování v hotelu ve 2lůžkových pokojích s příslušenstvím, 5× snídani, 1x boršč s nápojem v Koločavě, služby průvodce, pojištění CK.

Cena nezahrnuje

vstupy do navštívených objektů – doporučená částka cca 75 UAH + 15 €.

Příplatky

1lůžkový pokoj - 3 200 Kč, 4x večeře - 1 060 Kč, cestovní pojištění Uniqa.

Rozloha

Ukrajina se rozkládá na 603 700 km². Je to země ležící ve východní Evropě. Na východě hraničí s Ruskem, na jihozápadě s Moldavskem, Rumunskem, na západě s Maďarskem, Slovenskem a Polskem, na severu s Běloruskem. Jižní hranice je tvořena Černým a Azovským mořem. Na Dněpru, největší ukrajinské řece, leží také hlavní město Kyjev.

Obyvatelstvo

Ukrajina má 45 644 419 obyvatel, z nichž 68 % žije ve městech. Tradičně byla Ukrajina výrazně venkovskou zemí, během 20. století však počet městského obyvatelstva výrazně vzrostl. Zatímco východní průmyslové regiony se zalidnily, některé venkovské oblasti především severní a střední Ukrajiny mají dnes méně obyvatel než před 2. světovou válkou. V současné době počet obyvatel klesá.

Historie

Černomořské pobřeží bylo kolonizováno Řeky. V 5. stol. př. n. l. vznikla na pobřeží Azovského moře Bosporská říše, přetrvala téměř 9 století. Od přelomu letopočtu až do novověku bylo území dnešní Ukrajiny oblastí, kterou putovaly kočovné kmeny ze stepí do Evropy. Ve stepích mezi Dněstrem a Dněprem se patrně konstituovali i Slované, kteří od 6. století osídlili většinu východní a část střední Evropy. Sjednocením východoslovanských kmenů vznikl v druhé pol. 9. stol. první slov. útvar na území dnešní Ukrajiny: Kyjevská Rus. Ve 13. stol. se velké části země zmocnili Mongolové. Po rozpadu Zlaté hordy byla země rozdělena mezi Litvu, Polsko, Uhry, Moskevské knížectví, jih ovládala Osmanská Říše. Roku 1654 byla Perejaslavskou radou přijata dohoda o sjednocení Ukrajiny s Ruskem. Realizována byla roku 1667 připojením levobřežní Ukrajiny a v letech 1793 - 1795 připojením Ukrajiny pravobřežní (v souvislosti s druhým a třetím dělením Polska). Současně probíhala v 18. stol. postupná likvidace turecké moci při černomořském pobřeží. Původní autonomie Ukrajiny byla v Rusku zcela eliminována a země byla přeměněna v běžné gubernie. Státní existence byla nakrátko obnovena po ruské revoluci a konci 1. svět. války na střední a východní Ukrajině. V občanské válce 1918 - 1920 byli ukr. nacionalisté poraženi, po rusko-polské válce 1920 - 1921 byly záp. části Ukrajiny připojeny k Polsku. R. 1922 se Ukrajinská SSR stala jednou z ustavujících republik SSSR. Za 2. svět. války byla Ukrajina okupována Německem. Po r. 1945 byly k Ukrajině připojeny části záp. Ukrajiny, Podkarpatská Rus (na úkor Československa), roku 1954 pak administrativně na pokyn Chruščova i Krym (u příležitosti 300 let sjednocení Ukrajiny s Ruskem). V r. 1986 došlo k jader. katastrofě v Černobylu, jejíž následky pociťuje Ukrajina dodnes. V souvislosti s rozkladem SSSR vyhlásila Ukrajina roku 1991 samostatnost.

Přírodní podmínky

Téměř celá Ukrajina náleží do mírného klimatického pásu, převládá kontinentální podnebí; pouze na úzkém území mezi Krymskými horami a Černým mořem je podnebí subtropické.
Povrch je tvořen především vysočinami a pahorkatinami či náhorními plošinami přerušovanými údolími řek, která jsou typická především pro přítoky Dněstru v Podolí. Na jihu země se rozkládají rovinaté stepi; druhá větší rovinatá oblast je tzv. Polesí při hranicích s Běloruskem. Největšími pohořími jsou Karpaty na jihozápadě země.

Měna

Ukrajinská hřivna (UAH) je zákonným platidlem východoevropského státu Ukrajina. 1 UAH = 2,5 Kč.

Turistické zajímavosti

Největší přírodní i kulturní památkou je ostrov Chortycja, největší ostrov na Dněpru, se svým členitým terénem a pozůstatky několika kultur, které zde žily. Od r. 1993 je chráněn jako přírodní památka. Kromě vzácné flóry a mnoha archeologických nalezišť je zde především Muzeum záporožského kozáctva, které schraňuje mnoho artefaktů souvisejících se Záporožskou Sičí, Maksymem Zalizňakem, Bohdanem Chmelnyckým, ale i s Kyjevskou Rusí či Skythy nebo také s II. světovou válkou.
Hlavní tepnou Záporoží je Prospekt Lenina, který je se svými 11 km jednou z nejdelších ulic v Evropě; vede od hlavního nádraží k DněproGESu a slouží také trolejbusové a tramvajové dopravě. V architektuře města převládá socialistický realismus. Ve městě dodnes stojí několik Leninových pomníků. V budově rekonstruovaného hlavního nádraží můžete obdivovat Repinův obraz „Záporožští kozáci“. Mezi tímto nádražím a břehem Dněpru je od roku 1972 v provozu také dětská železnice o délce 8,6 km.

Gastronomie

Ukrajinská kuchyně je založená na místních plodinách a také často na tom, co si lidé sami vypěstují na zahrádkách. Na tržištích se dá v sezóně vždy sehnat spousta čerstvého ovoce a zeleniny. V lese často místní lidé sbírají houby a lesní plody. Ukrajinci hodně zavařují kompoty a nakládají okurky i jinou zeleninu, které pak konzumují v zimě. Oblíbená je zvěřina a ryby z místních řek a také černý i červený kaviár.
Nejznámější ukrajinské jídlo je zajisté boršč, který není původem z Ruska, jak si někteří možná myslí. I Rusové uznávají, že boršč je ukrajinské jídlo.

TEST RATING