Na rozloze 41 864 km2 zahrnuje kromě Nizozemska (Nederland) i Nizozemské Antily (Nederlandse Antillen) v karibské oblasti a ostrov Aruba.
Holandsko s 18,4 miliony obyvatel je dnes moderním multikulturním národem.
Úředním jazykem je nizozemština, ale jako v každé vyspělé západoevropské zemi se zde bez problémů domluvíte anglicky i německy, francouzsky a italsky.
Narozdíl od nás si Holanďané více potrpí na tradice. Možná i proto mají jako státní zřízení stále konstituční monarchii s parlamentním systémem vlády. Hlavou státu je od roku 1980 královna Beatrix. Sídelním městem královny je Den Haag.
Hlavním městem je Amsterdam, sídlem vlády a parlamentu je však Den Haag.
V době Svaté říše římské bylo Holland jedním z hrabství, později nejdůležitější provincií Republiky spojených nizozemských provincií (Republiek der Zeven Verenigde Nederlanden, 1581–1795). V napoleonských letech 1806–1810 však existovalo Holandské království, pod které spadala velká část Nizozemska.
Za první světové války vyhlásilo Holandsko neutralitu. Přestože válku nevedlo, pocítilo Nizozemsko její důsledky v nedostatku potravin. Vliv událostí v Rusku vedl I v Nizozemsku k revoluci , jejímž výsledkem bylo ustanovení všeobecného volebního práva. V první polovině 20. století se prosadilo zkvalitnění a zvýšení hospodářských výsledků. Všeobecná hospodářská světová krize ve 30. letech však ekonomiku Nizozemí silně poškodila. 10.5. 1940 bylo Nizozemsko okupováno Německem. Na základě finančních omezení v oblasti obrany země bylo o porážce Nizozemska předem rozhodnuto. Na obsazených územích hrozil v období 1940-1945 hladomor.
Následující období po válce probíhalo ve znamení obnovy všech sfér činnosti. Toto období bylo těžce narušeno v roce 1953 , kdy Zeeland byl téměř zatopen mořem.Při této katastrofě přišlo o život 2000 osob. Tato přírodní katastrofa vedla k výstavbě protipovodňového zařízení Delta. V roce 1957 bylo ustaveno evropské hospodářské společenství a Nizozemsko se stalo zakládajícím členem.
Za těsné spolupráce s USA a dalšími evropskými zeměmi v rámci NATO byla politika země opět směrována k neutralitě. V roce 1991 byla podepsána Maastrichtská smlouva s cílem ustavení jednotné měny v EU. Po několika letech vláda Nizozemska sestávající z liberálů a sociálních demokratů rozhodla o přijetí EURO za oficiální platidlo v zemi. Nedlouho po té vstoupilo EURO v platnost.
Krajina je převážně rovinná, lehce se zvedá směrem k východní hranici a na jihovýchodě, kde se také u městečka Vaals nachází nejvyšší „hora“ Vaalserberg (323 m). Jejímu vrcholku se také říká „het Drielandenpunt“, neboli „Bod tří zemí“, protože se zde stýkají hranice Belgie, Německa a Nizozemska. Vrcholek je ještě zvýšen rozhlednami.
Při pobřeží jsou písečné duny, které jsou mimochodem nádherné – místy odhalený písek, borovicové háje a barevné traviny.
Ze západu tuto zemi omývá Severní moře, ze severu ji lemují ostrovy ve Waddenském moři a do pevniny se hluboko zarývá Ijselmeer. To byl původně mořský záliv nazývaný Zuiderzee, který byl na severu přehrazen 36 km dlouhou přehradou. Na jih od ní tak vzniklo sladké jezero Ijselmeer, na severu je voda slaná. Na území Nizozemska ústí do moře tři velké evropské řeky, a to Rýn, Mása a Šelda.
Navíc 25 % území Nizozemska leží pod úrovní vodní hladiny. Nejnižším místem je Zuidplas v provincii Jižní Nizozemsko (-6,76 m). Lehce si odvodíte, že tahle země musí být náchylná k záplavám.
Oficiální měnou je Euro.
Turisté do Holandska jezdí navštívit typické skanzeny a květinové parky. Kulturní dědictví Holandska je v podobě bohatých uměleckých sbírek na straně jedné a vymoženosti techniky na straně druhé. V Holandsku se nachází nejvýznamnější města a přístavy, např. Amsterdam, Rotterdam, Haag, Delft atd.
Pro milovníky květin je určitě lákavá návštěva Keukenhof - největšího nizozemského květinového parku, nebo také Alsmeer - místo konání největší květinové burzy na světě.
Kromě květin a sýrů jsou také ikonou Holandska větrné mlýny. Takové můžeme vidět mimo jiné i při návštěvě skanzenu v Zaanse Schans.
V městně Alkmaar mohou turisté navštívit tradiční sýrové trhy.
Sýr je symbolem Nizozemska. Vyrábějí se desítky druhů sýrů, z nich jsou světoznámé eidam a gouda. Eidamský sýr je pojmenovaný podle města Edam, tradičně se vyrábí ve tvaru koule a vyznačuje se lehce slanou chutí. Gouda, která se stala národním sýrem, se vyrábí z tučnějšího mléka než eidam a má lahodně smetanovou chuť.