Rumunsko se nachází v jihovýchodní Evropě. Jeho sever je převážně hornatý, zatímco jihu dominuje rozlehlé údolí povodí Dunaje. Poblíž Černého moře tato řeka tvoří deltu, která je přírodní rezervací pro bezpočet druhů místních a stěhovavých ptáků. Rozloha je 238 391 km², hlavní město je Bukurešť.
V Rumunsku žije 19 599 506 obyvatel. Přibližně 90 % z nich jsou Rumuni a 7 % obyvatelstva tvoří Maďaři.
Rumunština, stejně jako několik dalších jazyků v jižní Evropě, se vyvinula přímo z latiny, ačkoliv Rumunsko od jiných zemí, kde se mluví románskými jazyky, oddělují země, ve kterých se mluví slovanskými jazyky.
Původní obyvatelé Dákové byli poraženi v roce 106 Římany, území si však i poté ponechalo značnou míru samostatnosti.
Ve středověku bylo Rumunsko rozděleno do tří knížectví. První dvě, Valašsko a Moldávie, byla od 16. století závislé na Osmanské říši, Sedmihradsko bylo zprvu součástí Uher, v 16. století mělo na Osmanské říši větší míru samostatnosti, roku 1699 pak bylo znovu připojeno k Uhrám. Valašsko a Moldávie získaly roku 1829 autonomii, v roce 1858 se sjednotily a položily tak základ samostatnému Rumunsku, které vzniklo roku 1878.
Po 1. světové válce se Rumunsko rozšířilo o Sedmihradsko, Bukovinu a Besarábii, čímž vzniklo tzv. Velké Rumunsko.
Ve druhé světové válce Rumunsko bojovalo po boku Třetí říše. Rumuni přišli za druhé vídeňské arbitráže o severní Sedmihradsko, které bylo přiděleno expandujícímu Maďarsku.
Poté se Rumunsko stalo součástí komunistického východního bloku.
Diktátor Nicolae Ceauşescu, který zemi po léta vládl tvrdou rukou, byl svržen v roce 1989, odsouzen polním soudem a následně zastřelen i se svou manželkou.
Nově nabytá svoboda rumunskému lidu otevřela staronové a problematické otázky. K těm patřilo jak soužití se zhruba dvoumilionovou maďarskou menšinou, cesta k Evropě ale také i ekonomická situace.
Roku 2004 vstoupila země do NATO a roku 2007 společně s Bulharskem do Evropské unie.
Rumunsko leží v mírném podnebném pásu, převládá podnebí pevninské, i když se zde silně uplatňuje vliv Atlantského oceánu. Velká členitost reliéfu Rumunska má za následek značné podnebné rozdíly. S výškou klesá teplota a přibývá srážek. V celých Karpatech je horské podnebí.
Oficiální měnou Rumunska je rumunský leu (RON). Aktuální směnný kurz je asi 5,8 Kč / 1 RON. Ceny jsou v Rumunsku přibližně stejné jako u nás. Záleží na tom, kde se nacházíte a jaké máte požadavky na kvalitu zboží nebo služeb.
Rumunsko patří k nejrozmanitějším zemím Evropy. To je dáno nejen krajinným rázem, ale také historií země coby hranice mezi Osmanskou říší a křesťanským světem. Oblasti jako Sedmihradsko a Dobrudža jsou natolik rozdílné, že si můžete připadat jako v úplně jiné zemi. Zatímco v sedmihradských městech si často při procházce uličkami připadáte jako na Malé Straně, Dobrudža, nazývaná též "okno do Levanty", je spíše podobná Orientu. Příjemný je fakt, že se v Rumunsku prosazují nacionalistické tendence jen ve zcela malé míře, a nesetkáte se tudíž s projevy netolerance vůči jiným etnikům.
Skloubením toho nejlepšího z řeckého, maďarského, ruského, německého, tureckého kulinářského umu vznikla rumunská kuchyně, která si potrpí zejména na úpravy skopového, hovězího, vepřového i telecího masa.
K rumunským specialitám patří mleté maso pečené v zelných listech, dušené vepřové maso s česnekem a cibulí a koblihy se smetanou a tvarohem.
Maso se upravuje převážně na roštu, kterému Rumuni říkají grataru, který je umístěn nad dřevěným uhlím, nebo plynovými hořáky.
Vyhlášeným městem rumunské gastronomie je město Braila, pověstné mezi jinými i svou brynzou.