nekonečné poloniny, stopy československé historie a přátelští lidé
LEVOČA - HERVARTOV - BARDĚJOV - LADOMIROVÁ - LVOV - KOLOČAVA - UŽHOROD - KOŠICE - JEZERO SINĚVIR
B, D, E1
Po snídani se zastavíme u dřevěného pravoslavného kostelíka Ladomirová, který je na seznamu UNESCO. Poté pojedeme přes Dukelský průsmyk, známý z 2. světové války, kdy zde probíhala operace, při které zahynulo nebo bylo zraněno až 8 500 sovětských a 6 500 československých bojovníků, na Przemysl, která je (po Krakově) druhým nejstarším polským městem. V podvečer přijedeme na Ukrajinu, abychom se ubytovali ve Lvově. Nocleh.
Po snídani se budeme věnovat prohlídce pozoruhodného Lvova, hlavního města západní Ukrajiny. Město bylo součástí Polska i Rakousko-Uherska. Jeho centrum je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO. Lvov je také důležitým duchovním střediskem. Své katedrály tu má řeckokatolická, římskokatolická i arménská církev. V roce 2001 navštívil město papež Jan Pavel II. Prohlédneme si památkovou rezervaci, uvidíme všechny tři katedrály, renesanční kapli Boimů i čtvercové náměstí s radnicí a památnými renesančními a městskými domy. Nocleh.
Po snídani pojedeme ze Lvova horskou oblastí přes poloninu Boržava a kolem poledne přijedeme na Koločavu nazývanou turistickou „čechárnou“ v Zakarpatí. Po prohlídce minimuzea Ivana Olbrachta, které se nachází v místní škole, se občerstvíme borščem a pivem nebo nealko nápojem v bývalé četnické stanici, kde je dnes místní hospoda. Před odjezdem se ještě podíváme k hrobu Nikoly Šuhaje i k hrobu jeho ženy Eržiky i k dřevěnému kostelíku sv. Ducha. Zbytek dne strávíme v nádherném prostředí Siněvirského národního parku. Zbude- li nám čas, navštívíme cestou do našeho horského hotelu „rehabilitační centrum“ černých medvědů.
Po snídani již pojedeme krásnou karpatskou hornatou krajinou s malebnými výhledy na pasoucí se koně i starobylé chalupy do Užhorodu a zamíříme do krajanského klubu Tomáše Garyka Masaryka. Poté se podíváme do čtvrti Malé Galago, kde stojí staré vládní a obytné budovy postavené československou vládou ve 20. a 30. letech minulého století. Budovy jsou často postaveny ve funkcionalistickém stylu a připomínají Malé Dejvice. V centru se projdeme kolem řeckokatolické katedrály s hradní čtvrtí, již vévodí hradní tvrz ze 13. století. V individuálním volnu budeme moci navštívit užhorodský skanzen lidové architektury, kde se nachází 30 tradičních dřevěných stavení přemístěných ze Zakarpatí nebo navštívit hradní tvrz. Ubytujeme se poblíž centra. Večer se projdeme městem s množstvím kaváren a promenádní atmosférou na večeři, která je zajištěna pro zájemce v typické vinárně.
Po snídani a po překročení hranic, se již vydáme směrem na Slovensko, abychom se zastavili v historickém centru Košic, druhém největším slovenském městě. Během naší procházky nádherně renovovanou památkovou rezervací s domy a paláci z období gotiky, baroka a secese s kouzelnou pěší zónou a vodotrysky v centrálním parčíku i my pochopíme, proč bylo toto město vybráno za Evropské hlavní město kultury pro rok 2013 spolu s francouzským Marseille. Centru dominuje největší gotická slovenská katedrála sv. Alžběty. Cestou domů se ještě zastavíme na nákup domácích sýrů. Do Brna přijedeme ve večerních hodinách (cca 21:00), následně do Prahy.
dopravu lux. autobusem, 5× ubytování v hotelu ve 2lůžkových pokojích s příslušenstvím, 5× snídani, 1x boršč s nápojem v Koločavě, služby průvodce, pojištění CK.
vstupy do navštívených objektů – doporučená částka cca 75 UAH + 15 €.
1lůžkový pokoj - 3 500 Kč, 4x večeře - 1 190 Kč, cestovní pojištění Uniqa.
Plánovaný odjezd z Brna - 07:00, předpokládaný příjezd do Brna 21:00. Uvedené údaje jsou orientační. Závazná trasa a časy budou uvedeny v pokynech na zájezd, které zašleme zákazníkovi před odjezdem. Zájezd je pořádán ve spolupráci s partnerskou ck.
Ukrajina se rozkládá na 603 700 km². Je to země ležící ve východní Evropě. Na východě hraničí s Ruskem, na jihozápadě s Moldavskem, Rumunskem, na západě s Maďarskem, Slovenskem a Polskem, na severu s Běloruskem. Jižní hranice je tvořena Černým a Azovským mořem. Na Dněpru, největší ukrajinské řece, leží také hlavní město Kyjev.
Ukrajina má 45 644 419 obyvatel, z nichž 68 % žije ve městech. Tradičně byla Ukrajina výrazně venkovskou zemí, během 20. století však počet městského obyvatelstva výrazně vzrostl. Zatímco východní průmyslové regiony se zalidnily, některé venkovské oblasti především severní a střední Ukrajiny mají dnes méně obyvatel než před 2. světovou válkou. V současné době počet obyvatel klesá.
Černomořské pobřeží bylo kolonizováno Řeky. V 5. stol. př. n. l. vznikla na pobřeží Azovského moře Bosporská říše, přetrvala téměř 9 století. Od přelomu letopočtu až do novověku bylo území dnešní Ukrajiny oblastí, kterou putovaly kočovné kmeny ze stepí do Evropy. Ve stepích mezi Dněstrem a Dněprem se patrně konstituovali i Slované, kteří od 6. století osídlili většinu východní a část střední Evropy. Sjednocením východoslovanských kmenů vznikl v druhé pol. 9. stol. první slov. útvar na území dnešní Ukrajiny: Kyjevská Rus. Ve 13. stol. se velké části země zmocnili Mongolové. Po rozpadu Zlaté hordy byla země rozdělena mezi Litvu, Polsko, Uhry, Moskevské knížectví, jih ovládala Osmanská Říše. Roku 1654 byla Perejaslavskou radou přijata dohoda o sjednocení Ukrajiny s Ruskem. Realizována byla roku 1667 připojením levobřežní Ukrajiny a v letech 1793 - 1795 připojením Ukrajiny pravobřežní (v souvislosti s druhým a třetím dělením Polska). Současně probíhala v 18. stol. postupná likvidace turecké moci při černomořském pobřeží. Původní autonomie Ukrajiny byla v Rusku zcela eliminována a země byla přeměněna v běžné gubernie. Státní existence byla nakrátko obnovena po ruské revoluci a konci 1. svět. války na střední a východní Ukrajině. V občanské válce 1918 - 1920 byli ukr. nacionalisté poraženi, po rusko-polské válce 1920 - 1921 byly záp. části Ukrajiny připojeny k Polsku. R. 1922 se Ukrajinská SSR stala jednou z ustavujících republik SSSR. Za 2. svět. války byla Ukrajina okupována Německem. Po r. 1945 byly k Ukrajině připojeny části záp. Ukrajiny, Podkarpatská Rus (na úkor Československa), roku 1954 pak administrativně na pokyn Chruščova i Krym (u příležitosti 300 let sjednocení Ukrajiny s Ruskem). V r. 1986 došlo k jader. katastrofě v Černobylu, jejíž následky pociťuje Ukrajina dodnes. V souvislosti s rozkladem SSSR vyhlásila Ukrajina roku 1991 samostatnost.
Téměř celá Ukrajina náleží do mírného klimatického pásu, převládá kontinentální podnebí; pouze na úzkém území mezi Krymskými horami a Černým mořem je podnebí subtropické.Povrch je tvořen především vysočinami a pahorkatinami či náhorními plošinami přerušovanými údolími řek, která jsou typická především pro přítoky Dněstru v Podolí. Na jihu země se rozkládají rovinaté stepi; druhá větší rovinatá oblast je tzv. Polesí při hranicích s Běloruskem. Největšími pohořími jsou Karpaty na jihozápadě země.
Ukrajinská hřivna (UAH) je zákonným platidlem východoevropského státu Ukrajina. 1 UAH = 2,5 Kč.
Největší přírodní i kulturní památkou je ostrov Chortycja, největší ostrov na Dněpru, se svým členitým terénem a pozůstatky několika kultur, které zde žily. Od r. 1993 je chráněn jako přírodní památka. Kromě vzácné flóry a mnoha archeologických nalezišť je zde především Muzeum záporožského kozáctva, které schraňuje mnoho artefaktů souvisejících se Záporožskou Sičí, Maksymem Zalizňakem, Bohdanem Chmelnyckým, ale i s Kyjevskou Rusí či Skythy nebo také s II. světovou válkou.Hlavní tepnou Záporoží je Prospekt Lenina, který je se svými 11 km jednou z nejdelších ulic v Evropě; vede od hlavního nádraží k DněproGESu a slouží také trolejbusové a tramvajové dopravě. V architektuře města převládá socialistický realismus. Ve městě dodnes stojí několik Leninových pomníků. V budově rekonstruovaného hlavního nádraží můžete obdivovat Repinův obraz „Záporožští kozáci“. Mezi tímto nádražím a břehem Dněpru je od roku 1972 v provozu také dětská železnice o délce 8,6 km.
Ukrajinská kuchyně je založená na místních plodinách a také často na tom, co si lidé sami vypěstují na zahrádkách. Na tržištích se dá v sezóně vždy sehnat spousta čerstvého ovoce a zeleniny. V lese často místní lidé sbírají houby a lesní plody. Ukrajinci hodně zavařují kompoty a nakládají okurky i jinou zeleninu, které pak konzumují v zimě. Oblíbená je zvěřina a ryby z místních řek a také černý i červený kaviár.Nejznámější ukrajinské jídlo je zajisté boršč, který není původem z Ruska, jak si někteří možná myslí. I Rusové uznávají, že boršč je ukrajinské jídlo.