Švýcarsko je země v alpském regionu a rozkládá se na ploše necelých 41 300 km2. Jedná se o federaci, která je rozdělena do 26 kantonů. Hlavním městem je Bern.
Švýcarská konfederace má 7,4 milionu obyvatel, z toho přibližně 1/5 tvoří cizinci. Zajímavé je, že země se člení na tři jazykové regiony. Na severu, východě a ve středu Švýcarska převládá němčina, na západě se hovoří francouzsky a na jihu italsky. V menších oblastech na východě je hlavním jazykem i rétorománština. Všechny tyto jazyky jsou ve Švýcarsku úřední. Zákonem je tedy zaručené právo komunikovat se spolkovými úřady v jakémkoliv z těchto jazyků.
Přibližně od roku 500 př. Kr. se na území dnešního Švýcarska začaly usazovat dva národy – Rétové a Helvetiové. Později byla tato oblast přičlěněna k Římské říši. Dále byla napadána germánskými kmeny, Burgundy či Franky. Poté náležely země do Svaté říše římské, vliv této říše však v 11. století postupně upadal a do popředí se dostávají Habsburkové. V roce 1291 vytvořili svobodní rolníci spojením tří kantonů "Věčný spolek", který byl namířen proti nadvládě Habsburků. Od této chvíle se začaly psát dějiny dnešního Švýcarska.
Ve 14. století se postupně připojovaly ke spolku další kantony. Habsburkové utrpěli četné porážky a v roce 1499 si kantony vybojovaly nezávislost. Švýcarsko zisk nezávislosti podnítil k expanzivní politice a získalo tak Lombardii, Locarno a další. I přes věhlasnou udatnost svých vojáků utrpělo Švýcarsko v v 16. století porážku a rozhodlo se přiklonit k vojenské neutralitě. I přesto počet kantonů narostl až na třináct.
V čele náboženské reformace stáli ve Švýcarsku Kalvín či Ulrich Zwingli. Navzdory náboženským rozporům zůstalo Švýcarsko politicky jednotné. Švýcarsko se v 17. století nezúčastnilo ani 30. leté války, což vedlo k obrovskému hospodářskému růstu. Uprchlíci ze sousedních zemí přinesli do Švýcarska např. výrobu hodin či inovaci textilního průmyslu. V době Francouzské revoluce vtrhl Napoleon do Švýcarska, a to se na krátkou dobu přeformovalo v Helvétskou republiku. Po pádu Napoleona byla konfederace obnovena. V 19. století se opakují náboženské nepokoje a sedm katolických kantonů bojuje v občanské válce proti protestantským. Katolíci prohrávají a v r. 1847 je sepsána ústava. Bern byl ustanoven hlavním městem a byla vytvořena centrální vláda.
Během 1. světové války zůstalo Švýcarsko neutrální a po jejím skončení se stalo členem Společnosti národů. Na počátku 2. světové války bylo zcela obklíčeno nacistickými nebo okupovanými zeměmi a okupace nacisty se zdála nevyhnutelná. Nakonec zůstalo Švýcarsko neutrální a sehrálo ve válce důležitou roli. Ve Švýcarských bankách byly zakládány anonymní účty pro movité Židy, banky také poskytovaly finanční prostředky pro nacistické země. Země se v roce 2002 členem OSN a dodnes odmítá členství v EU, pod vidinou zachování své neutrality.
Švýcarsko se nachází v mírném pásmu, nebývají zde zvykem extrémní teploty nebo extrémní vlhkost v létě ani v zimě. Velkou část území tvoří Alpy, v nichž panuje vysokohorské podnebí. Lze tady provozovat zimní sporty již od listopadu až do dubna.
Oficiální měnou Švýcarska je švýcarský frank (CHF), jehož kurz je přibližne 26,80 Kč / 1 CHF.
Tato prosperující a bohatá země láká na nejrůznější turistické oblasti. Jednou z hlavních jsou jistě Švýcarské Alpy. Stále platí, že Šýcarské Alpy jsou pro turisty jedny z nejnákladnějších. Přesto si získávají stále větší oblibu. Švýcarsko je známé pro svou krásnou přírodu. Můžete ho navštívit jak v zimě, tak i v létě. V zimě si jistě přijde na své každý milovních zimních sportů a v létě turistům přijdou vhod průzračná jezera.
K typické švýcarské chloubě patří věhlasné železnice, tunely a viadukty. Země je protkána sítí úzkokolejek, a to včetně zubaček na těch nejstrmějších svazích. Na Švýcarskou kulturu mělo vliv mnoho okolních národů, přesto je švýcarská venkovská kultura velmi svébytná. V kontrastu s venkovem jsou kosmopolitní města jako Bern, Curych, Lausanne, Lucern, Basilej a další. Navštivte tuto zemi, obdivovanou pro její krásnou přírodu.