ČERNOBYL - KYJEV - LVOV
A, B1, D
Odjezd z Brna v odpoledních hodinách. Přejezd Polskem na Ukrajinu.
Ráno se vydáme do ČERNOBYLU, který neslavně proslul jadernou katastrofou v roce 1986. Během exkurze navštívíme ta nejzajímavější místa černobylské zóny. Všudypřítomná komunistická propaganda, typická architektura a cestování UAZ-em, nebo Ladou, nás dokonale vtáhnou zpátky do minulosti. Navštívíme všechna důležitá místa v městě duchů Pripjati, jaderné elektrárny v Černobylu (z bezpečné vzdálenosti venku) a navíc nás čeká návštěva radaru Duga a mnohá další místa uzavřené Černobylské zóny. Záření a jeho intenzita v celé zóně nejsou životu ani zdraví nebezpečné. Za jeden den v Černobylu dostane tělo dávku radiace, která je více než 300krát slabší než RTG celého těla v nemocnici. Je srovnatelná například s jedním mezikontinentálním letem (radiace v letadle) s délkou letu 3-4 hodiny. Před opuštěním zóny projdeme 2x dozimetrickou kontrolou. Ve večerních hodinách přijedeme se ubytujeme.
Dnes nás čeká prohlídka města, jehož zlaté chrámy a kláštery se tyčí nad mohutným Dněprem - města KYJEV (UNESCO). Pojedeme k monumentální soše Matky-vlasti, odkud se nám otevře jedinečný výhled na město, po bulváru Chresčatyk, který dává vzpomenout době těžkého poválečného stalinismu ve městě se kolem Zlaté brány dostaneme k univerzitě Tarase Ševčenka a parlamentu. Nahlédneme do katedrály sv. Sofie - nejznámějšího a největšího středověkého chrámu východní Evropy a do chrámu sv. Michajla, obě tyto památky sehrály v dějinách země důležitou roli, a nejinak tomu bylo také během nedávné revoluce. Budeme moci podniknout plavbu po řece Dněpr. V odpoledních hodinách se vydáme na cestu ukrajinským venkovem a na ubytování do oblasti blíže ke Lvovu.
Dopoledne podnikneme prohlídku zapomenuté perly západní Ukrajiny - města LVOV (UNESCO). Toto šarmantní centrum západní Ukrajiny je jedním z nejnavštěvovanějších míst země. Společně se vydáme na náměstí Rynok, kde se nachází Lvovská radnice, navštívíme její věž a budeme si moci prohlédnout celé město z ptačí perspektivy. Zaujme nás budova Opery, renesanční i barokní domy kupců, arménská katedrála, stejně jako židovská synagoga a katolické, řecko-katolické i pravoslavné kostely a kláštery. Po poledni se vydáme zpět na cestu do ČR. Příjezd do Brna v nočních hodinách.
dopravu klim. autobusem, exkurze v Černobylské zoně, 2× ubytování v hotelu ve 2lůžkových pokojích s příslušenstvím, 2x snídani, služby průvodce, pojištění CK.
pobytovou taxu, vstupy do navštívených objektů – doporučená částka 700 UAH.
1lůžkový pokoj - 990 Kč, cestovní pojištění Uniqa.
Předpokládaný odjezd z Brna - 15:00, plánovaný příjezd do Brna 23:00. Uvedené údaje jsou předpokládané. Závazná trasa a časy budou uvedeny v pokynech na zájezd, které zašleme zákazníkovi před odjezdem. Zájezd není vhodný pro těhotné a je nutné dovršení 18 let věku. V místech, jimiž se turisté obvykle pohybují, není nutné nosit ochrannou kombinézu ani roušku, je však potřeba mít oblečení s dlouhými rukávy a nohavicemi a uzavřenou obuv.
Ukrajina se rozkládá na 603 700 km². Je to země ležící ve východní Evropě. Na východě hraničí s Ruskem, na jihozápadě s Moldavskem, Rumunskem, na západě s Maďarskem, Slovenskem a Polskem, na severu s Běloruskem. Jižní hranice je tvořena Černým a Azovským mořem. Na Dněpru, největší ukrajinské řece, leží také hlavní město Kyjev.
Ukrajina má 45 644 419 obyvatel, z nichž 68 % žije ve městech. Tradičně byla Ukrajina výrazně venkovskou zemí, během 20. století však počet městského obyvatelstva výrazně vzrostl. Zatímco východní průmyslové regiony se zalidnily, některé venkovské oblasti především severní a střední Ukrajiny mají dnes méně obyvatel než před 2. světovou válkou. V současné době počet obyvatel klesá.
Černomořské pobřeží bylo kolonizováno Řeky. V 5. stol. př. n. l. vznikla na pobřeží Azovského moře Bosporská říše, přetrvala téměř 9 století. Od přelomu letopočtu až do novověku bylo území dnešní Ukrajiny oblastí, kterou putovaly kočovné kmeny ze stepí do Evropy. Ve stepích mezi Dněstrem a Dněprem se patrně konstituovali i Slované, kteří od 6. století osídlili většinu východní a část střední Evropy. Sjednocením východoslovanských kmenů vznikl v druhé pol. 9. stol. první slov. útvar na území dnešní Ukrajiny: Kyjevská Rus. Ve 13. stol. se velké části země zmocnili Mongolové. Po rozpadu Zlaté hordy byla země rozdělena mezi Litvu, Polsko, Uhry, Moskevské knížectví, jih ovládala Osmanská Říše. Roku 1654 byla Perejaslavskou radou přijata dohoda o sjednocení Ukrajiny s Ruskem. Realizována byla roku 1667 připojením levobřežní Ukrajiny a v letech 1793 - 1795 připojením Ukrajiny pravobřežní (v souvislosti s druhým a třetím dělením Polska). Současně probíhala v 18. stol. postupná likvidace turecké moci při černomořském pobřeží. Původní autonomie Ukrajiny byla v Rusku zcela eliminována a země byla přeměněna v běžné gubernie. Státní existence byla nakrátko obnovena po ruské revoluci a konci 1. svět. války na střední a východní Ukrajině. V občanské válce 1918 - 1920 byli ukr. nacionalisté poraženi, po rusko-polské válce 1920 - 1921 byly záp. části Ukrajiny připojeny k Polsku. R. 1922 se Ukrajinská SSR stala jednou z ustavujících republik SSSR. Za 2. svět. války byla Ukrajina okupována Německem. Po r. 1945 byly k Ukrajině připojeny části záp. Ukrajiny, Podkarpatská Rus (na úkor Československa), roku 1954 pak administrativně na pokyn Chruščova i Krym (u příležitosti 300 let sjednocení Ukrajiny s Ruskem). V r. 1986 došlo k jader. katastrofě v Černobylu, jejíž následky pociťuje Ukrajina dodnes. V souvislosti s rozkladem SSSR vyhlásila Ukrajina roku 1991 samostatnost.
Téměř celá Ukrajina náleží do mírného klimatického pásu, převládá kontinentální podnebí; pouze na úzkém území mezi Krymskými horami a Černým mořem je podnebí subtropické.Povrch je tvořen především vysočinami a pahorkatinami či náhorními plošinami přerušovanými údolími řek, která jsou typická především pro přítoky Dněstru v Podolí. Na jihu země se rozkládají rovinaté stepi; druhá větší rovinatá oblast je tzv. Polesí při hranicích s Běloruskem. Největšími pohořími jsou Karpaty na jihozápadě země.
Ukrajinská hřivna (UAH) je zákonným platidlem východoevropského státu Ukrajina. 1 UAH = 2,5 Kč.
Největší přírodní i kulturní památkou je ostrov Chortycja, největší ostrov na Dněpru, se svým členitým terénem a pozůstatky několika kultur, které zde žily. Od r. 1993 je chráněn jako přírodní památka. Kromě vzácné flóry a mnoha archeologických nalezišť je zde především Muzeum záporožského kozáctva, které schraňuje mnoho artefaktů souvisejících se Záporožskou Sičí, Maksymem Zalizňakem, Bohdanem Chmelnyckým, ale i s Kyjevskou Rusí či Skythy nebo také s II. světovou válkou.Hlavní tepnou Záporoží je Prospekt Lenina, který je se svými 11 km jednou z nejdelších ulic v Evropě; vede od hlavního nádraží k DněproGESu a slouží také trolejbusové a tramvajové dopravě. V architektuře města převládá socialistický realismus. Ve městě dodnes stojí několik Leninových pomníků. V budově rekonstruovaného hlavního nádraží můžete obdivovat Repinův obraz „Záporožští kozáci“. Mezi tímto nádražím a břehem Dněpru je od roku 1972 v provozu také dětská železnice o délce 8,6 km.
Ukrajinská kuchyně je založená na místních plodinách a také často na tom, co si lidé sami vypěstují na zahrádkách. Na tržištích se dá v sezóně vždy sehnat spousta čerstvého ovoce a zeleniny. V lese často místní lidé sbírají houby a lesní plody. Ukrajinci hodně zavařují kompoty a nakládají okurky i jinou zeleninu, které pak konzumují v zimě. Oblíbená je zvěřina a ryby z místních řek a také černý i červený kaviár.Nejznámější ukrajinské jídlo je zajisté boršč, který není původem z Ruska, jak si někteří možná myslí. I Rusové uznávají, že boršč je ukrajinské jídlo.